|
|
Morfologické, behaviorální a fyziologické adaptace související u ptáků s životem na ostrovech
Krpcová, Alena ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Mikula, Ondřej (oponent)
Morfologické, behaviorální a fyziologické adaptace související u ptáků s životem na ostrovech Alena Krpcová prof. Tomáš Albrecht, Ph.D. Ostrovy představují modelový systém evoluční biologie. Jedná se o izolovaná prostředí, ve kterých často působí specifické ekologické podmínky odlišně než na pevnině. V této souvislosti se u ostrovních taxonů vyvíjejí v rámci konvergentní evoluce unikátní morfologické, fyziologické a behaviorální adaptace, souhrnně označované jako tzv. ostrovní syndromy. Tato práce má za cíl podat přehled o vybraných ostrovních syndromech které byly detekovány u velké skupiny obratlovců typicky osidlující ostrovy, u ptáků (Aves). Pozornost je věnována velikosti těla, délce křídel a s tím spojené nelétavosti, dále změně životních strategií (doba dožívání, péče o potomky, velikost snůšky a velikost vajec), antipredačnímu chování a ostrovní naivitě, a nakonec vztahu mezi výše jmenovanými ostrovními syndromy a vymírání ostrovních druhů přičiněním člověka a invazivních organismů, které ho doprovázejí. Práce srovnává faktory působící v ostrovním prostředí, které mohou mít vliv na vybrané ostrovní syndromy a ukazuje, že možným klíčem k vysvětlení by mohl být snížený predační tlak na ostrovech a energetický trade mezi investicí do přežívání a obrany. Klíčová slova života, pohlavní dimorfismus...
|
|
|
Chitinozoa nejvyššího ludlow pražské pánve a jejich význam pro korelace a vývoj faun napříč kozlowskii/lau eventem
Vodička, Jakub ; Fatka, Oldřich (vedoucí práce) ; Štorch, Petr (oponent)
Dva profily, Všeradice a Kosov, představují sedimentární sledy s kontinuální sedimentací situované v pražské pánvi. Detailní výzkum, zaměřený na skupinu chitinozoa, v úrovni graptolitové zóny N. kozlowskii, dosud chyběl nejen v pražské pánvi, ale vzácný je i celosvětově. Vápencové polohy, odkud byla chitinozoa izolována, nejsou příliš produktivní. Při kompilaci obou odebraných profilů potvrzují chitinozoová data reakci na vymírání. Pre-exktinkční společenstvo je charakaterizováno hlavně chitinozoami z čeledi Conochitinidae, společenstvo následné obnovy faun rodem Eisenackitina. Vzorky z post-exktinkčního intervalu produktivní nebyly. V intervalu následné obnovy faun je potvrzena globální zóna stanovená pro nejvyšší ludford E. barrandei. Indexový druh předcházející zóny E. philipi nebyl dosud nalezen v pražské pánvi, což potvrzuje i tato práce. E. lagenomorpha se vyskytuje stratigraficky jen nepatrně níže, než E. barrandei a nelze ji proto využít jako taxon, nahrazující zónu E. philipi, jak je tomu v oblasti Baltiky. chitinozoa, pražská pánev, kozlowskii, lau, vymírání, ludford, stratigrafie
|
|
|
Vývoj savčích společenstev během klimatických změn v kvartéru
Havlová, Tereza ; Mazuch, Martin (vedoucí práce) ; Nývltová Fišáková, Miriam (oponent)
Během kvartéru docházelo k cyklickému střídání teplých a chladných období - interglaciálů a glaciálů. Za posledních 2,5 milionu let proběhlo osmnáct až dvacet těchto cyklů. Tyto klimatické změny ovlivňované mimo jiné také Milankovičovými cykly působily na výšku mořské hladiny, rozlohu zalednění nebo rozložení vegetačních pásem. Všechny tyto faktory ovlivňovaly společenstva savců, jejich rozšíření, migrace a také vymírání některých skupin. Během glaciálů se zvětšovala plocha kontinentálních i horských ledovců a zároveň docházelo k poklesu hladiny oceánu. To během těchto chladných období umožnilo mnohým druhům savců průnik na nová území díky vzniku pevninských mostů. Proto mohli savci z jindy izolovaných oblastí vzájemně ovlivňovat. Během teplých intergalciálů naopak docházelo k ústupu ledovců a v důsledku zvýšení hladiny oceánu k přerušení migračních cest přes pevninské mosty. Mnohé, převážně ostrovní, populace tak byly izolovány a často se vyvinuly v nové endemické druhy. Klíčová slova: glaciál, interglaciál, klimatické změny, rozšíření, migrace, vymírání
|
|
|
Riziko vymření různě velkých populací
Váňová, Lenka ; Storch, David (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Existuje obecně přijímaný předpoklad, že s klesající velikostí populace se zvyšuje pravděpodobnost jejího vymření, ale není zdaleka jisté, do jaké míry tento vztah opravdu platí v reálných populacích. Studií zabývajících se tímto tématem sice postupně přibývá, ale stále je třeba v bádání pokračovat. Dosavadní výsledky naznačují, že zkoumaný vztah v mnoha případech opravdu platí a přednostně vymírají ty méně početné populace. Přesto však závislost není tak jednoznačná a pevná, jak by se dalo předpokládat. Zároveň je totiž známa spousta výjimek, které dokazují, že nízký počet jedinců nemusí být z hlediska přežívání vždy jen nevýhodou. Takové odchylky z pravidla se objevují jak v paleobiologických pracích, tak mezi současnými populacemi. Ukazuje se například, že takovou speciální výjimku představují masová vymírání, kdy při každém z nich nejspíše platila jiná zákonitost, a při jednom tak byla abundance výhodou a při jiném naopak. Ve své práci nejprve krátce zmiňuji témata týkající se vymírání obecně a následně se snažím především shrnout dosavadní poznatky o fenoménu velikosti populace v souvislosti s rizikem vymření. Na základě úvah badatelů i pomocí konkrétních případů populací rostlin a živočichů uvádím pohledy na danou problematiku z obou stran, prostřednictvím příkladů pro i proti teoretickému...
|
|
|
Chitinozoa nejvyššího ludlow pražské pánve a jejich význam pro korelace a vývoj faun napříč kozlowskii/lau eventem
Vodička, Jakub ; Fatka, Oldřich (vedoucí práce) ; Štorch, Petr (oponent)
Dva profily, Všeradice a Kosov, představují sedimentární sledy s kontinuální sedimentací situované v pražské pánvi. Detailní výzkum, zaměřený na skupinu chitinozoa, v úrovni graptolitové zóny N. kozlowskii, dosud chyběl nejen v pražské pánvi, ale vzácný je i celosvětově. Vápencové polohy, odkud byla chitinozoa izolována, nejsou příliš produktivní. Při kompilaci obou odebraných profilů potvrzují chitinozoová data reakci na vymírání. Pre-exktinkční společenstvo je charakaterizováno hlavně chitinozoami z čeledi Conochitinidae, společenstvo následné obnovy faun rodem Eisenackitina. Vzorky z post-exktinkčního intervalu produktivní nebyly. V intervalu následné obnovy faun je potvrzena globální zóna stanovená pro nejvyšší ludford E. barrandei. Indexový druh předcházející zóny E. philipi nebyl dosud nalezen v pražské pánvi, což potvrzuje i tato práce. E. lagenomorpha se vyskytuje stratigraficky jen nepatrně níže, než E. barrandei a nelze ji proto využít jako taxon, nahrazující zónu E. philipi, jak je tomu v oblasti Baltiky. chitinozoa, pražská pánev, kozlowskii, lau, vymírání, ludford, stratigrafie
|
|
|
Vývoj savčích společenstev během klimatických změn v kvartéru
Havlová, Tereza ; Mazuch, Martin (vedoucí práce) ; Nývltová Fišáková, Miriam (oponent)
Během kvartéru docházelo k cyklickému střídání teplých a chladných období - interglaciálů a glaciálů. Za posledních 2,5 milionu let proběhlo osmnáct až dvacet těchto cyklů. Tyto klimatické změny ovlivňované mimo jiné také Milankovičovými cykly působily na výšku mořské hladiny, rozlohu zalednění nebo rozložení vegetačních pásem. Všechny tyto faktory ovlivňovaly společenstva savců, jejich rozšíření, migrace a také vymírání některých skupin. Během glaciálů se zvětšovala plocha kontinentálních i horských ledovců a zároveň docházelo k poklesu hladiny oceánu. To během těchto chladných období umožnilo mnohým druhům savců průnik na nová území díky vzniku pevninských mostů. Proto mohli savci z jindy izolovaných oblastí vzájemně ovlivňovat. Během teplých intergalciálů naopak docházelo k ústupu ledovců a v důsledku zvýšení hladiny oceánu k přerušení migračních cest přes pevninské mosty. Mnohé, převážně ostrovní, populace tak byly izolovány a často se vyvinuly v nové endemické druhy. Klíčová slova: glaciál, interglaciál, klimatické změny, rozšíření, migrace, vymírání
|
host ::
RSS.